Rok, kdy se nebude vládnout

Rok a půl do parlamentních voleb, evropské předsednictví na krku, kabinet bez většiny, nejsilnější vládní strana v křeči a recese přede dveřmi. Na rok 2009, který by za normálních okolností měl být rokem ofenzivy vládních stran po dočasné a přirozené ztrátě popularity v prvních dvou letech volebního termínu, nebude nejspíš většina čtenářů HN vzpomínat s láskou.

Paroubek v útoku...
Událostí sezony je první české předsednictví v historii - oč častěji se díky němu Česko dostane na titulní strany evropského tisku, tím méně se ovšem bude v zemi mezi lednem a červencem skutečně dít. V červnu zřejmě sociální demokraté vyhrají i evropské volby a ODS propadne ještě větší skepsi, zvlášť pokud se povede ve "volbách nezájmu" uspět některé ze slibovaných nových pravicových stran.
Jiří Paroubek bude neustále žádat předčasné volby, což však ODS (ale vlastně celá koalice) nemůže připustit - pokud by tedy nemalá část jejích poslanců netoužila po změně zaměstnání a všechny tři vládní strany po odchodu do opozice. Případně úplného zapomnění, jak to dnes hrozí nejen Zeleným, ale čím dál zřetelněji i lidovcům. A už dnes je jasné, že bez ústavní dohody na zkrácení volebního období (model 1998) se žádné předčasné volby konat nebudou - a rozhodně doporučujeme na ně nesázet.

...a vláda v bunkru
Všechny dostupné politologické teorie tvrdí a zkušenosti ukazují, že poslední rok před volbami už vlády jen rozdávají dárky voličům a téměř úplně rezignují na nepopulární reformy. Problém této koalice pro rok 2009 je však složitější: nemá sílu už nejspíš vůbec na nic. A pokud snad i dokáže prosadit americký radar, nebude rozhodně oním požadovaným heslem na volební billboard.
Bezmála čtyři roky staré vzpomínky na zázračný comeback sociálních demokratů z jara 2005 mohou ODS udržovat v naději. Jiří Paroubek, přebírající zdecimovanou stranu po nejodióznější postavě polistopadové české politiky Stanislavu Grossovi, dokázal za pouhý rok zvednout počet voličů ČSSD o 20 procent. Jenže to taky byla jiná doba. Tehdejší premiér měl za sebou socialisticko-komunistickou většinu 111 poslanců, která poslední rok před volbami zválcovala Sněmovnu. Nic takového se ODS nenabízí. Česko si navíc tehdy užívalo nejlepší ekonomické kondice v dějinách, což se stalo jedinečnou příležitostí k prožírání. I tyhle časy jsou nenávratně pryč.
Paradoxní situace: před minulými volbami sociální demokraté vytěžili maximum z konjunktury, teď jim pomůže krize. I kdyby snad zabraly všechny vládní reformy, efekt se okamžitě a viditelně nedostaví. V roce 2009 se sociální demokraté mohou chystat na převzetí moci nejpozději v červnu 2010 a jen doufat, že se svět během následujících čtyř let postaví znovu na nohy. V co bude doufat ODS, není úplně jasné.

Snímek archiv HN: Příští rok se bude Jiří Paroubek s Mirkem Topolánkem přetahovat o předčasné volby.