Svět se popere s recesí

Ekonomiky se řítí do hospodářské recese, která může být nejhlubší a nejdelší za posledních 80 let.
Platí to za předpokladu, že se finanční systém v USA a dalších zemích nezotaví a hospodářství nepovzbudí ani klesající úrokové sazby centrálních bank, ani vydatné rozpočtové injekce vlád.

Špatné zprávy
Experti Organizace spojených národů na příští rok ve svém chmurném scénáři vidí celosvětový hospodářský pokles o 0,4 procenta. Ovšem jejich "základní scénář" je mnohem optimističtější - počítá s jednoprocentním vzestupem globálního HDP.
Nikdo však není schopen odhadnout, jak se bude světu a jednotlivým regionům skutečně dařit. Prognostici tento fakt halí do formulace, že míra nejistoty v hospodářství je "mimořádně vysoká". Podaří se už během prvního čtvrtletí 2009 rozmrazit bankovní úvěry, což by pomohlo i akciovým burzám?
Vlády se míru nejistoty snaží rozptýlit seč mohou. Svět se po více než čtyřprocentním průměrném růstu za období 2004 - 2007 dostal do situace, s níž na počátku letošního roku nikdo nepočítal: jednotlivé vlády pumpují až stovky miliard dolarů finančním ústavům, od nichž odkupují "toxická aktiva" a posilují jejich kapitál. Další miliardy z kapes daňových poplatníků jsou určeny na "umělé" povzbuzení poptávky.
S posledním balíkem přišel na počátku prosince nastupující prezident USA Barack Obama, slibující během dvou let zachovat, či vytvořit 2,5 milionu pracovních míst. Výstavba a modernizace infrastruktury či investice do energetických úspor by mohly podle předběžných odhadů dosáhnout půl bilionu dolaru. Ředitel Mezinárodní agentury pro energii IEA Nobuo Tanaka vyzývá vyspělé země, aby své "stimulační balíky" zaměřily právě na efektivnější využívání energie. Tím by v budoucnu ušetřily miliardy dolarů či eur a omezily závislost na dovozu ropy a dalších paliv.
O tom, zda se situace ve druhé polovině nadcházejícího roku otočí k lepšímu, rozhodnou hlavně USA, odkud pochází nejméně čtvrtina zboží a služeb, které lidstvo užívá.

Američané neutrácejí
Největší světovou ekonomiku dlouhodobě táhnou spotřebitelské výdaje představující přibližně 70 procent HDP. Ovšem chuť utrácet je podmíněna tím, že se v Americe sníží počet nezaměstnaných, který v listopadu přesáhl deset milionů. Bez práce je 6,7 procenta pracovních sil.
Situace na trhu práce se bude zhoršovat také v eurozóně, kde by se měla průměrná míra nezaměstnanosti podle poslední předpovědi OECD zvýšit z letošních 7,8 procenta na devět procent. Proto i evropské vlády schválily rozpočtové injekce na podporu hospodářství. V Německu a Francii odpovídají 1,3 procenta HDP. Ale už teď sílí hlasy, že sumy v rozsahu 30 až 40 miliard eur nebudou postačovat.

Snímek Reuters: Neviditelná ruka trhu zřejmě dostane přes prsty. Vlády světa se chystají k zpřísnění regulace finančního světa.