Bratři Sigmundové: nebezpečný život s čerpadly

Začátkem roku 1932 oznámil profesor Karel Absolon, že chce vyčerpat vodu z podzemního řečiště Punkvy v Moravském krasu, aby prozkoumal podzemní systém u propasti Macocha. Krátce nato zazvonil na jeho stole telefon. Z druhé strany sluchátka mu nabídli své služby bratři Sigmundové, výrobci pump z Lutína. A o hodinu později už přišla zpráva, že automobily se stroji a dělníky právě vyrazily na cestu.
Pod reklamním sloganem "Na pumpy jsou Sigmundi!" pak nastala vyčerpávající práce při dopravě čerpadel, potrubí, elektrických kabelů a další techniky jeskyněmi. Ale už za týden, 3. února 1932 mohli lidé od Sigmundů mohutnou baterii čerpadel spustit. V podzemí se roztočil obrovský řvoucí vír kalné vody a Punkvu spolkly roury. Na krátkou chvíli mohli badatelé proniknout do míst, kam dosud nevkročila lidská noha. O pár dní později ničivá povodeň veškerou instalaci roztrhala na kusy a stroje zavalila bahnem, ale cíl byl splněn. Profesor Absolon už věděl, kudy vedou podzemní chodby - a jméno výrobků bratří Sigmundů skloňoval tisk ve všech pádech. Z akce vznikl i dokumentární film. Také tato epizoda ukazuje, že Miroslav a Jan Sigmundové nebyli jen nějací obyčejní továrníci.

Smrt na popravišti
Počátky firmy Sigmund sahají hluboko do éry Rakousko-Uherska. Roku 1868 se stal pomocníkem lutínského studnaře Ludvík Sigmund z Třebčína. O osm let později už sám provozoval studnařskou živnost a jeho synové Jan a František podnik postupně rozšiřovali. Největšího rozmachu firma dosáhla za vedení třetí generace - Janových synů Jana a Miroslava.
V období první republiky Sigmundové zřetelně následovali Baťova příkladu. A to nejen v racionalizaci výroby a aktivním pronikání na zahraniční trhy, ale i v sociální sféře. Dovedli se však vyhnout některým Baťovým excesům včetně kultu osobnosti, organizování masových oslav nebo špiclování v soukromí zaměstnanců. V Lutíně Sigmundové postavili společenský dům, bazén, stadion a další zařízení.
Pak se však začalo schylovat k druhé světové válce. Roku 1937 Miroslav podnikl dlouhou obchodní cestu sondující situaci, která vedla přes Balkán a Francii až do Anglie. Bratři nakonec zvolili rozhodnutí, jaké v podobné situaci tradičně přijímá mnoho významných rodin: část zůstane ve vlasti, druhá část přejde na druhou stranu barikády.
Zatímco Miroslav budoval britský závod, na Jana padla horší volba. Nikdy však nemínil hrát s nacisty dvojí hru. Ještě na samém počátku okupace se mu podařilo vyvézt z Lutína do Anglie důležité výkresy, dokumentaci, a dokonce i vedoucí odborníky a několik desítek obráběcích strojů. Odveta přišla vzápětí: rodina byla z firmy vyhozena - rovnou do vězení. Jana pak popravili v červnu 1942 během heydrichiády. Jeho syn Jan zatím bojoval jako pilot v řadách Královského letectva.
Ani angažovanost na straně Spojenců, ani nejvyšší oběti, které při tom Sigmundové přinesli, ale nezabránily znárodnění jejich podniku podle Benešových dekretů. Bylo zřejmé, že země se nezadržitelně ubírá východním směrem. Z firmy Sigmund se stal národní podnik Sigma a z Československa odešel i zbytek rodiny, včetně Janovy dcery Jitky.

Miroslav Sigmund: podnikatel, vědec, vynálezce
Je smutně příznačné, že vedle popularity osob nevýznamných nebo sporných u nás zůstávají v zapomenutí Češi mezinárodního významu a inspirativního osudu. Přestože ing. Miroslav Sigmund Dr.h.c. v mnohém zastiňuje i některé příslušníky dynastie Baťů, v České republice ho téměř nikdo nezná.
Miroslav Sigmund se narodil 10. března 1907. Roku 1930 získal inženýrský diplom na brněnské technice a ještě před druhou světovou válkou založil ve Velké Británii pobočku lutínské rodinné firmy Sigmund Pumpy. Výrobu se podařilo rozjet za pouhý měsíc. Produkce požárních čerpadel pro válečné lodě a civilní obranu, kulometů, součástek do tanků a vzduchových filtrů pro protiletecké kryty významně přispěla k britskému válečnému úspěchu. Roku 1945 měla firma 2000 zaměstnanců a dál rostla.
Po skončení války Miroslav Sigmund rychle pochopil, že Benešovo koketování se Stalinem nepovede k ničemu dobrému. Dál rozvíjel podnik v Gateshead, kromě toho založil také firmu International Boilers and Radiators a dodával zařízení pro ropný průmysl. Roku 1964 však na podnikání rezignoval a rozhodl se zabývat už pouze vědou a technikou. Je autorem více než 50 patentů a mimo jiné i autorem technologie pro výrobu asférických plastových čoček do fotoaparátů Polaroid.
Do vlasti se podíval až po skončení komunistické éry. Roku 2002 obdržel čestný doktorát brněnské techniky. Zemřel 4. března 2004.

Kresba F. Dobrovolný: Sigmundova čerpadla při dramatickém průniku do podzemí Moravského krasu roku 1932.