Tohle asi Radek John na vlastní oči vidět nechtěl. Soutěž o losera voleb vyhrály jeho Věci veřejné. Nekompromisně, jednoznačně, suverénně.
Není to tak dávno, co volební manažer Vít Bárta VV troubil do světa, že chce pět senátorů. Do druhého kola postoupil jeden jediný kandidát VV. V Praze, kde strana vznikla a kde se "jejich" Markéta Reedová na bilboardech - s prominutím - prsila, že je "kandidátkou Pražanů na primátorku," se VV nedostaly ani do zastupitelstva.
Pro miláčka voličů z červnových sněmovních voleb (zisk 12 procent hlasů) je to tvrdé přistání. Voliči nečekaně brzy prokoukli marketingový recepis strany (svlékni pár blondýn, vyfoť je s bičíkem na bezdomovce v pacičkách, a televizní moderátor ať jim dělá principála) a dali najevo, že tohle tedy dlouhodobě ne.
VIDEO Markéta Reedová: Vybili jsme se na středu
Věci veřejné se nyní vyjevily ve své podstatě: jako jednorázový produkt kombinace vlastní marketingové obratnosti a objednávky voličů po "novém". To co fungovalo v červnu, už v říjnu nestačilo. Marketingové šminky strany se rozpily ve spršce zmatených kroků Radka Johna na ministertvu vnitra. A efekt "nového" vybledl jaksi z podstaty toku času.
V příběhu vzestupu a pádu VV se skrývá potěšující zjištění: na místní úrovni je rozhodování voličů mnohem racionálnější než na úrovni celostátní. Stojí na znalosti práce jednotlivých politiků. Nestačí založit vitruální lokální stranickou buňku a vylepit bilboardy.
Pokud to VV nechtějí zabalit (a věříme, že Vít Bárta to zabalit opravdu nechce), budou si další eventuelní úspěch muset tvrdě odpracovat. Vytvořit strukturu na místní úrovni, snášet strasti komunální opozice. Přesvědčit voliče, že nejsou stranou blondýn a Johnových úletů.
Pokud k tomu VV nenajdou dost síly a ochoty a neprojeví se to na preferencích, je otázkou, kam zamíří jejich parlamentní blondýny. Rozutečou-li se, může to být nakonec problém pro celou koalici. Což by pro změnu asi nechtěl vidět na vlastní oči Petr Nečas.
