118

Už dnes jde lídr ODS Petr Nečas představit prezidentu Václavu Klausovi náčrt své trojkoaliční vlády s TOP 09 a Věcmi veřejnými. Pravicová koalice se začala rodit už v sobotu večer. Není sice ještě dohodnutá, ale lídři všech tří stran dávají jasně najevo, že spolu chtějí spolupracovat. Pokud pravicová koalice vznikne, bude mít ve sněmovně nejvýraznější většinu v historii Česka - 118 křesel a prosadí všechny reformy, které si naplánuje. Potrvá to ale možná i několik týdnů. Jako první dostane podle ústavní zvyklosti šanci ČSSD, která volby těsně vyhrála. Zastupující předseda sociálních demokratů Bohuslav Sobotka si řekl o jeden týden na vyjednávání. Sám si ale velké naděje nedělá, hned několikrát zdůraznil, že ČSSD „nemá koaliční potenciál“. Navíc nepůjde o oficiální pověření, prezident Václav Klaus ho jen neformálně vyzve, aby se o nějakou koalici pokusil.  
 

5 hodin

Málokdo čekal, že největší favorit voleb Jiří Paroubek prohraje a ještě k tomu oznámí rezignaci už pět hodin po uzavření volebních místností. Šanci mít vládu ztratil, protože nezískal hlasy svých vlastních voličů. V tradičně levicových krajích volilo ČSSD o stovky tisíc lidí méně než před čtyřmi lety. Faktorů bylo víc: Paroubek neměl silné konkrétní téma. V krajských volbách 2008 vsadila ČSSD na zrušení zdravotnických poplatků, ale slib jednorázového 13. důchodu u levicových voličů nezafungoval. Voliči ČSSD také nepatří k nejdisciplinovanějším, z jejich pohledu se zdálo, že když Paroubek podle průzkumu dlouho a jasně vede, nemusí k volbám přijít. A řadu voličů zase odradil Paroubkův konfrontační styl a hlasovali raději pro novou stranu Miloše Zemana, která se jen těsně nedostala do sněmovny.

46 000


Češi si ve volbách řekli o nový typ politiků. Ukázal to příklad předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který získal nejvíc preferenčních hlasů, 46 tisíc. Jaký je rozdíl mezi ním a zavedenými politiky? Nebere se tolik vážně a nesoustředí se na hádky s ostatními. Fenomén Schwarzenberg je tak velký, že udělal z TOP 09 za pouhý jeden rok třetí nejsilnější parlamentní stranu. A vrátil také vliv někdejšímu předsedovi lidovců Miroslavu Kalouskovi, ze které se opět stává jeden z nejmocnějších politiků v zemi. Právě on totiž bude hlavním stratégem při domlouvání nové vlády.

11%


Další nová hvězda voleb, Věci veřejné, byla ještě před rokem nevýznamnou pražskou stranou. S populárním Radkem Johnem se vyšvihly na 11 procent a mají 24 poslanců. Jsou ale velmi kontroverzní stranou. Nutí například své poslance pod hrozbou sedmimilionové pokuty hlasovat tak, jak si bude přát vedení strany a v programu mají silně populistické prvky připomínající republikány Miroslava Sládka. Budou rizikem pro koaliční partnery. Jejich úspěch totiž stojí na vymezování se vůči ostatním stranám a je možné čekat, že budou svojí politiku prosazovat velmi nekompromisně i za cenu například pádu vlády.

Léčba Řeckem  (-50 miliard Kč ročně)


Pravici přinesla vítězství sázka na varování před státním krachem. Opatrní Češi na to slyšeli a místo sociálních dávek od ČSSD podpořili škrty v rozpočtu. Především lidé placení z veřejných rozpočtů však brzy poznají, co znamená vláda "rozpočtově odpovědnosti".

Koalice pro byznys (30 až 60 miliard Kč ročně)


ODS, TOP 09 slibují, že se jim podaří ozdravit hospodaření státu bez zvyšování přímých daní. Na řadu by měla přijít i odkládaná penzijní reforma, která bude velkou příležitostí pro soukromé fondy. Vítězství pravice je dobrou zprávou také pro finanční trhy, které ještě v pátek znervozňovala hrozba patového výsledku voleb.

Byznys pro koalici  (700 miliard Kč)


Nová vláda bude rozhodovat o gigantických zakázkách v hodnotě stovek miliard korun. ČEZ bude vybírat dodavatele na rozšíření jaderné elektrárny v Temelíně. Ve hře jsou i další zakázky, kolem kterých se budou točit lobbisté a s nimi i velké provize.

52


Všechny nákupy jen přes veřejná výběrová řízení, každá zakázka na internetu, žádná firma s podezřelými nebo zkompromitovanými vlastníky se do státního tendru nedostane. ODS, TOP 09 i Věci veřejné slibují celou řadu nových nástrojů proti korupci a působí přitom odhodlaněji než kdy dřív. Je tu velká naděje, že se Česko posune nahoru z 52. místa v mezinárdním žebříčku vnímání korupce. Na druhou stranu se zatím moc nezdá, že by se strany snažily odstřihnout od prostředí, které nepůsobí zrovna čistě. Pražská ODS například slavila volby v pražských Žlutých lázních, které má pronajaté firma napojená na lobbistu Romana Janouška, o kterého se zajímala i švýcarská prokuratura.

-1,4 milionu (hlasů)


Voliči dali oběma velkým stranám jasně najevo, že se musí radikálně změnit. ČSSD přišla o 573 tisíc hlasů oproti minulým volbám, ODS o 834 tisíc hlasů. Je to trest za korupční skandály, za předražené zakázky, za bezostyšné čerpání poslaneckých náhrad a za to, že veškerou energii věnují vzájemným půtkám. V ODS i ČSSD se chystá personální zemětřesení. U občanských demokratů možná už v červnu na mimořádném kongresu. ČSSD čeká sjezd na jaře.

3,7 milionu (preferenčních hlasů)


Naprostým fenoménem letošních voleb bylo kroužkování. Voliči ho rekordně využili. Udělili celkem 3,7 milionu preferečních hlasů. Před čtyřmi lety to bylo 1,9 milionu. Celé řadě politiků tím zabránili vstoupit do sněmovny. Například lídrovi ODS v Olomouckém kraji Ivanu Langerovi. Volby byly rekordní i v tom, kolik rezignací se objevilo pouhý den po jejich skončení. Kromě čtyř předsedu stran končí v čele pražské ODS Pavel Bém nebo také hlavní manažer ČSSD Jaroslav Tvrdík.