Co chtějí strany dělat po volbách s daněmi

ODS

Chce nechat většině lidí stejné přímé daně jako dnes. Jedinou výjimkou jsou živnostníci, kteří nechtějí papírovat. Těm ODS slibuje, že jim daně sníží.

ČSSD

Plánuje zvýšit daně z příjmů nad 100 tisíc měsíčně na 38 procent z hrubé mzdy. K tomu ještě hodlá zvýšit nejbohatším zdravotní a sociální pojištění.

KSČM

Hodlá zvýšit daně všem, kteří vydělávají nad 22 tisíc hrubého měsíčně. KSČM chce zavést čtyři sazby daní z příjmu. Z příjmů nad 83 500 by lidé platili 40 procent z hrubé mzdy.

TOP 09

Navrhuje snížení pojištění u lidí s měsíčním příjmem nad 94 tisíc měsíčně. U ostatních lidí chce nechat stejné daně jako dnes.

KDU-ČSL

Zvýší daně lidem s měsíčním příjmem nad 50 tisíc z 23 na 27 procent z hrubé mzdy. Ostatní mají platit stejně jako dnes.

Jiří Paroubek se těsně před volbami snaží přilákat hlasy dobře vydělávající střední třídy. Všem lidem, kteří vydělávají do 100 tisíc měsíčně, totiž Paroubek v rozhovoru pro HN jednoznačně slíbil, že jim v případě své výhry ve volbách nezvýší přímé daně. "Vyšší daně pro lidi s příjmem do 100 tisíc měsíčně nechystáme. Nikdy jsme o tom nemluvili," řekl HN Paroubek.

To je sice pravda, jenže až doposud socialisté ujišťovali lidi jen o tom, že zavedou "milionářskou" daň 38 procent z hrubé mzdy pro všechny, kteří vydělávají více než 100 tisíc hrubého měsíčně. O tom, jak zdaní osoby s příjmy do 100 tisíc korun, zatím ČSSD spíše mlžila.

Místopředseda a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka říká, že po volbách budou lidé v případě výhry ČSSD platit v Česku dvě sazby. "Pokud budeme ve vládě, zrušíme superhrubou mzdu a vytvoříme dvě daňová pásma. Z příjmů do 100 tisíc měsíčně budou lidé platit jako dnes 23 procent z hrubé mzdy. U příjmů nad 100 tisíc pak zavedeme progresivní daň 38 procent z hrubé mzdy," přibližuje Sobotka.

Nejbohatší zdaníme dvakrát

Vyššími daněmi tak chtějí socialisté potrestat zhruba procento nejlépe vydělávajících Čechů. Ty nejbohatší z nich pak dokonce hodlá ČSSD zdanit rovnou dvakrát. Sociální demokraté po volbách totiž plánují kromě zvýšení daní zároveň zvýšit i stropy na placení zdravotního a sociálního pojištění z dnešního šestinásobku na sedmi- až osminásobek průměrné mzdy.

Jen pro představu: pokud by ČSSD zvýšila stropy na pojištění na osminásobek průměrného platu, manažer s platem 200 tisíc hrubého měsíčně by kvůli vyšším daním a pojištění zaplatil o celých 20 tisíc měsíčně více než dnes.

Docela paradoxní přitom je, že ČSSD chce zvýšit daně mnohem menší skupině lidí než třeba lidovci, kteří by jinak měli být teoreticky napravo od socialistů. KDU-ČSL totiž navrhuje zvýšit daně několika stovkám tisíc lidí, kteří mají vyšší měsíční příjem než 50 tisíc hrubého.

Na druhou stranu však chystá mnohem menší "šok" než ČSSD lidem s více než stotisícovým příjmem. Poněvadž lidovci chtějí zvýšit daně lidem z příjmů nad 50 tisíc "jen" z 23 na 27 procent z hrubé mzdy.

"Nechceme rozdělovat společnost jako ČSSD, a proto navrhujeme sazby, které jsou blízko sebe. Vyšší daně by ale měli platit i poslanci, a proto jsme zvolili hranici pro vyšší daň níže než ČSSD," vysvětluje místopředseda KDU-ČSL Pavel Horák.

Zvýšení daní bohatým plánují i další dvě středové strany: Věci veřejné a zelení. Obě chystají zvýšení daní lidem s hrubým měsíčním příjmem nad 141 tisíc. Zatímco Věci veřejné chtějí zdanit příjmy nad tuto hranici 25 procenty z hrubého platu, zelení chtějí zvýšit daně nad tuto částku až na 31 procent z hrubé mzdy.

Pravice: Víc nezaplatí nikdo

ODS a TOP 09 naopak jakékoli zvyšování daní z příjmu zásadně odmítají.

"Naším hlavním úkolem bude po volbách udržet snížení přímých daní, které prosadila Topolánkova vláda. Kvůli rozpočtovému schodku si ale další snižování daní dovolit nemůžeme," říká ekonomický expert Občanské demokratické strany Martin Kocourek.

TOP 09 naopak mírné snížení odvodů chystá. Chce totiž, aby stropy na placení pojištění klesly ze šestinásobku na čtyřnásobek průměrného platu.

Což by nejen zvýšilo čistou mzdu dobře vydělávajícím lidem s měsíčním příjmem nad 94 tisíc hrubého, ale současně by to snížilo náklady firmám, které je zaměstnávají.