Průzkumy veřejného mínění letos stejně jako při předchozích volbách výrazně ovlivňují obraz stran v médiích, a tím i vnímání jejich šancí u voličů. Zkušenosti z minulých voleb přitom ukazují, že přesnost prognóz je nutné brát s rezervou. Lišit se totiž mohou až o několik procent u jednotlivých stran.

Experti upozorňují na to, že přesná čísla v průzkumech nelze přeceňovat. Prognózy podle nich sice jsou dobrým snímkem nálad ve společnosti, ale v situaci, kdy řada voličů váhá a na scéně je několik nových stran bez pevného voličstva, je těžké odhadnout, jak lidé nakonec hlasy rozdělí. Pro rozhodování voličů je přitom důležitý obraz stran v médiích. Po sněmovních volbách v roce 2006 Češi v průzkumu CVVM uvedli, že jejich rozhodování nejvíce ovlivnila média.

"Neabsolutizovat, nezobecňovat"

Politolog Tomáš Lebeda chybu vidí v tom, že se konkrétní čísla z průzkumů až příliš absolutizují. "Víme přitom, že ty výzkumy mají podle velikosti vzorku a způsobu sběru dat svou statistickou nebo výběrovou chybu. Rozhodovat se podle toho, jestli má ta strana pod pět nebo nad pět procent, kde je to zrovna nejcitlivější, je samozřejmě absurdní," řekl. Jen statistická chyba, kterou průzkumy obvykle uvádějí je kolem 1,5 procenta u menších stran a 2,5 procenta u větších stran.

Ředitel agentury STEM Jan Hartl míní, že volební průzkumy nelze paušálně odsuzovat. "Tu lépe, tu hůře" podle něj zachycují vývoj nálad voličů a pro média jsou jediným nezaujatým kritériem pro to, jaký prostor politikům dávat. O tom, jak voliči skutečně karty rozdají, se podle něj ale bude rozhodovat do poslední chvíle a situace je pro volební prognostiky poměrně nepřehledná. Až 35 procent českých voličů podle Hartla není pevně rozhodnuta koho volit a "přelétají" mezi více stranami.

"Nejobtížnější věcí je odhadnout, který segment lidí se posléze dostaví k volbám, protože oni se všichni stylizují do role zodpovědných občanů, a pak v té koncovce spousta otrávených nebo nerozhodných lidí zůstane doma. Volební výsledek přitom určí to, kteří to budou," řekl Hartl. Právě to, že hodně voličů není pevně zakotveno a politická scéna je díky novým stranám v přerodu podle Hartla způsobuje, že se různé firmy ve volebních odhadech liší.

V minulých sněmovních volbách, které vyústily v těsný volební souboj mezi ODS a ČSSD a patovou situaci ve sněmovně, se poslední průzkumy většiny agentur lišily od skutečného zisku ODS a ČSSD o pět i více procent. Například modely Factum Invenio a STEM přitom ale správně naznačily, že ČSSD stáhla náskok ODS. Všechny agentury v roce 2006 přecenily Stranu zelených, kterou právě průzkumy dostaly do centra mediální pozornosti jako nového hráče na politické scéně. Zelení se nakonec do sněmovny těsně dostali se ziskem 6,3 procent. Většina agentur jim ale předpovídala kolem devíti procent.

Zveřejňování průzkumů sráží zelené a lidovce

Letos Strana zelených, ale i stálice české parlamentní scény KDU-ČSL, naopak doplácejí na to, že je některé průzkumy zařadily pod psychologickou hranici pěti procent nutnou pro vstup do sněmovny. Prognózy místo nich na výsluní mediální pozornosti poslaly nově vzniklé strany TOP 09 a Věci veřejné. Předseda Věcí veřejných Radek John si dokonce diktoval seznam politiků, kteří by pro něj byli překážkou pro vládní spolupráci.

Prognózy do předvolební mapy výrazně zasáhly i tím, že Česká televize a Český rozhlas na základě průzkumů v krajích vybíraly účastníky předvolebních debat v regionech. Česká televize zvala politiky stran, které v průměru ze dvou průzkumů veřejného mínění provedených agenturami STEM a SC&C v regionu překročily pětiprocentní hranici. O možnost oslovit v hlavním vysílacím čase voliče tak někde přišli právě zelení a lidovci. Stěžovali si pak na to, že klíč pro výběr hostů nezohledňuje celostátní šance stran, které ale ve sněmovních volbách v konečném součtu rozhodují.