Sněmovna a po ní i Senát v pátek schválily novelu ústavy, která má umožnit rozpuštění dolní komory parlamentu hlasy tří pětin poslanců. Obě parlamentní komory souhlasily i s úpravou volebního zákona, která zkracuje lhůty nutné pro vyhlášení voleb.

Normy nyní musí ještě podepsat prezident. Sněmovna by poté již v úterý mohla odhlasovat své rozpuštění, což by umožnilo vyhlásit předčasné volby na 6. a 7. listopadu.

Ústavní stížnost zvažují hned dva nezařazení poslanci Juraj Raninec a Miloš Melčák. Právě v souvislosti s Melčákovou stížností Ústavní soud ve čtvrtek zrušil jednorázový ústavní zákon o zkrácení současného volebního období a také původní říjnový termín voleb.

Melčák vidí problém v tom, že schválená novela je retroaktivní, tedy má zpětný účinek. Parlament podle něj sice může do ústavy přidat nový způsob, jak se dostat k předčasným volbám, měl by ale platit až od příštího volebního období.

"Zachovat ústavní čistotu" 

Melčák ovšem jasně neřekl, zda už je rozhodnut stížnost podat. "Pokud by právníci potvrdili, že jsme se usnesením o rozpuštění sněmovny za použití dnes schváleného zákona dopustili retroaktivity, tak znovu požádám Ústavní soud, aby se vyjádřil," řekl Melčák ještě před rozhodnutím Senátu. 

Také Raninec o stížnosti uvažuje, ať by ji podal sám či společně s Melčákem. Tvrdí, že mu nejde o to, aby se ve sněmovně déle udržel, ale o zachování "ústavní čistoty". 

Melčák se v pátek ke svým plánům vyjádřil také přímo na jednání sněmovny. Reagoval tak na výzvu předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. Šéf lidovců po Melčákovi chtěl, aby poslancům řekl, zda ústavní stížnost chystá. Svoboda se obává právní nejistoty, kterou by podle něj další Melčákova stížnost způsobila.

"Dneska začínáme mlčet k otázkám retroaktivity. Já se vás, vážení kolegové, ptám, co bude třetí a co nás v této zemi čeká, když budeme takovýmto způsobem k právu přistupovat a když budeme zneuctívat to, co nám řekne Ústavní soud," prohlásil. Melčákův advokát Jan Kalvoda ČTK řekl, že se k dalšímu vývoji bude moci vyjádřit až v úterý. 

Znění podle dohody stran

Ve sněmovně novelu ústavy v pátek podpořilo 149 ze 190 přítomných poslanců. Pro její schválení bylo třeba 120. Pro návrh hlasovala většina poslanců ODS, ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09. Proti vystoupili zelení a většina nezařazených poslanců s výjimkou předsedkyně Demokratické strany zelených Olgy Zubové, kterou ČSSD zařadila na svou pražskou kandidátku. Komunisté se hlasování zdrželi.

V horní komoře novelu o několik hodin později podpořilo 63 ze 72 přítomných senátorů, proti byli jen tři senátoři KDU-ČSL včetně místopředsedy horní komory Petra Pitharta. Lídr TOP 09 senátor Karel Schwarzenberg se hlasování zdržel.

Zákonodárci novelu potvrdili ve znění, které odpovídalo duchu dohody šéfů stran z počátku týdne. Podle něj prezident dolní komoru rozpustí na její návrh, se kterým souhlasila třípětinová, tedy ústavní většina všech poslanců. Novela má nabýt účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Ostatní navrhované ústavní změny v pátek sněmovna odmítla. Neuspěly tak návrhy na prodloužení platnosti poslaneckých mandátů až do dne předčasných voleb, na snížení počtu poslanců na 199 či na omezení imunity zákonodárců.

V novele volebního zákona, který na ústavní změnu navazoval, sněmovna i Senát schválily návrh, podle kterého má prezident vyhlásit volby nejpozději 50 dní před jejich konáním. Pro dodržení termínu 6. a 7. listopadu, o němž politici nejčastěji mluví, by je musel vyhlásit nejpozději příští týden ve čtvrtek.

Předvolební kampaň zvolní 

Odpovědnost za zrušení původního termínu voleb připisují lidé podle internetového průzkumu společnosti SANEP politikům. Domnívá se to 67 procent dotázaných.

Příznivci a odpůrci rozhodnutí Ústavního soudu jsou rozloženi rovnoměrně, 45 procent Čechů si ale myslí, že verdikt prohlubuje politickou krizi.

Strany po zrušení říjnového termínu voleb nyní chtějí zvolnit předvolební kampaň, aby ji mohly vystupňovat těsně před hlasováním. Jednají proto s poskytovateli reklamy o odložení výlepů a snaží se také odsunout některé kontaktní akce.